|
|
Vyobrazení izraelsko-palestinského konfliktu ve zpravodajství českých médií
Lacina, Jiří ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje obrazu izraelsko-palestinského konfliktu v českých médiích, konkrétně přítomnosti předpojatosti ve zpravodajství. Práce zjišťuje, zda se ve zpravodajství českých médií o izraelsko-palestinském konfliktu objevují prvky mediální předpojatosti, případně které. Teoretická část práce popisuje předpojatost a související koncepty a dále se zabývá historií izraelsko-palestinského konfliktu, včetně bližšího pohledu na česko-izraelské a česko-palestinské vztahy. Následně práce představuje vybrané zahraniční i české výzkumy, které zkoumají mediální obraz izraelsko-palestinského konfliktu. Jako metodu práce využívá kvantitativní obsahovou analýzu a analyzovány jsou zpravodajské články publikované v pěti nejčtenějších online médiích během střetů v květnu roku 2021. Analýza se zaměřuje na přítomnost kontextuálních informací o konfliktu, označení používaná pro činy, aktéry a území nebo způsob informování o obětech. Výsledky ukazují, že obraz konfliktu, který předkládají česká média, je z různých perspektiv neúplný a zkreslený. Výsledky však neukazují, že by zpravodajství bylo jednoznačně předpojaté ve prospěch (či v neprospěch) izraelské nebo palestinské strany.
|
|
|
Zahraniční politika ČR: případová studie Palestiny a Jemenu
Hrubý, Michal
Tato práce se zabývá zkoumáním zahraniční politiky České republiky vůči dvěma blízkovýchodním teritoriím, k Jemenu a Palestině. Práce zkoumá rovinu ekonomické spolupráce, jež zahrnuje také prodej vojenského materiálu, dále práce zkoumá oblast lidských práv a oblast rozvojové pomoci. Další oblastí zkoumání je přístup ČR k zemím, jež mají na situace v Jemenu a Palestině silný vliv, k Saudské Arábii a Izraeli. Cílem práce je pomocí komparace zahraniční politiky ČR vůči těmto dvěma zemím zjistit, jestli je politika vůči těmto zemím kontinuální a zda je řízená ekonomickými zájmy.
|
|
|
Role IDF v socializaci a tvorbě národní identity jedince.
Studená, Silvie ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá metodou jedinečné případové studie příčiny vzniku specifické izraelské militaristické mentality a vliv izraelských ozbrojených sil na socializaci jedince. Dalším tématem je také to, jakou roli hraje povinná vojenská služba ve vytváření kolektivní identity a sdílených hodnot a mechanismus působení kohezního potenciálu armády na izraelskou společnost. Na závěr se také zmíním o socioekonomických dopadech, jaké má absence této služby na jednotlivce v kontextu fenoménu izraelské občanské společnosti.
|
|
|
Analýza mediálního diskurzu normalizace vztahů mezi Izraelem a arabskými státy
Berková, Kristýna ; Volný, Vít (vedoucí práce) ; Lochovský, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy (s důrazem na Spojené arabské emiráty a Bahrajn) v průběhu roku 2020. Klade si za cíl osvětlit pomocí vhodného teoretického zarámování příčiny navázání oficiálních diplomatických vztahů a skrze kritickou diskurzivní analýzu porovnat mediální obrazy zemí a identifikovat podobu pátého geopolitického kódu. Z analýzy 60 zpravodajských článků následně vyplývá, že bahrajnské, emirátské a izraelské zprávy dohodu vykreslují jako cestu k míru a stabilitě a zdůrazňují nové ekonomické příležitosti. Články se naopak liší především v uchopení palestinské otázky a íránské jaderné hrozby. Klíčová slova: Izrael, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, normalizace, kritická diskurzivní analýza
|
|
|
Analysis of the Official Israeli Discourse during the Second Intifada: Categorisation and Legitimisation
Záhora, Jakub ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce "Analysis of the Official Israeli Discourse during the Second Intifada: Legitimization and Categorization" se zabývá zobrazením palestinského terorismu a izraelských bezpečnostních opatření během druhé intifády v diskurzu čelních představitelů izraelského státu. Čerpá přitom z prací, které vnímají jazyk nikoliv jako neutrální prostředek k popsání sociální reality, ale jako nástroj pro nastolení a udržení společenské a politické nerovnosti a dominance určitých skupin nad jinými. Tento postoj je základem epistemologického rámce následného výzkumu, který se zabývá rétorickými strategiemi, jimiž izraelští politici ospravedlňovali izraelské protiteroristické politiky po vypuknutí intifády na podzim roku 2000. Práce identifikuje několik diskursivních schémat, která měla legitimizovat tvrdě kritizovaná bezpečnostní opatření izraelského státu. Základní strategií izraelských představitelů je kategorizace na jedné straně Izraelců jakožto národa neúnavně usilující o mír, jehož velkorysé kompromisní návrhy jsou opakovaně odmítány palestinskou stranou na straně druhé, která na veškeré mírové iniciativy reaguje terorem. Práce se dále zabývá tím, jak je po útocích z 11. září izraelsko-palestinský konflikt diskursivně napojen na globální válku proti teroru vedenou Spojenými státy s cílem zajistit...
|
|
| |
|
|
Nepoddajnost izraelsko-palestinského konfliktu: Komparace delegitimizačního diskurzu v politických projevech Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase v letech 2015-2018
Shin, David ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce nahlíží a analyzuje izraelsko-palestinský konflikt optikou teorie nepoddajného konfliktu Louise Kriesberga (Kriesberg, 1998) a teorií delegitimizace Daniela Bar-Tala (Bar-Tal, 1998). Práce komparujevzájemnou delegitimizaci a diskurz izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmouda Abbase pomocí tématické diskurzivní analýzy.Práce se zabývá konkrétně teorií delegitimizace Nety Oren a Daniela Bar-Tala(Oren, Bar-Tal,2007), která se skládáz pětidimenzí typologie delegitimizace: dehumanizace, připisování negativních rysů, vyčleňování, politické nálepkování a meziskupinové srovnávání. Projevy Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase jsou vymezeny na období2015- 2018.V roce 1994 došlo k přerušení mírových dohod mezi Izraelem a Palestinou. Zároveň během tohoto období došlo ke změně charakteru konfliktu, tzv. třetí intifády, kdese jedná o sérii menších četných konfliktů. Benjamin Netanyahu a Mahmoud Abbas jako političtí vůdci obou zemí, hrají důležitou roli pro vývoj izraelsko- palestinského konfliktu. Jejich diskurz a obsah v projevech hraje důležitou roli ve společnosti, neboť udává její kurs. Oba političtí aktéři se navzájem delegitimizují aospravedlňují vlastní pozici. Netanyahuve svých projevech vyzdvihujevyspělost Izraele a delegitimizuje Palestince ve...
|
|
|
Rámcování izraelsko-palestinského konfliktu v českých médiích
Houšková, Lenka ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování izraelsko-palestinského konfliktu v českých denících v letech 2012 a 2014. Prezentuje koncept rámcování, jeho vztah ke konceptům nastolování agendy a primingu, dále proces rámcování, způsoby identifikace rámců v textu a typologii rámců. Následně nabízí přehled vývoje izraelsko-palestinského konfliktu, přičemž je pozornost věnována i vztahu České, respektive Československé republiky vůči Izraeli a Palestině. Druhá kapitola se věnuje také vybraným výzkumům rámcování izraelsko- palestinského konfliktu. Popisuje vybraných šest zahraničních výzkumů a jeden výzkum z českého prostředí. Největší pozornost je věnována jejich závěrům, zejména sadám rámců. Dalším důležitým výstupem jednoho z popisovaných výzkumů jsou způsoby legitimizace a delegitimizace stran konfliktů. Ty jsou spolu se sadami rámců využity v kvantitativní analýze zaměřené na výskyt těchto předdefinovaných rámců v denících MF Dnes, Lidové noviny a Právo a na způsoby legitimizace a delegitimizace činů a postojů jak izraelské, tak palestinské strany konfliktu. Analyzovaná období podzimu roku 2012 a léta roku 2014 jsou spjatá jednak s vojenskou operací Pilíř obrany a hlasováním ve Valném shromáždění OSN o statusu nečlenského pozorovatelského státu pro Palestinu, tak s vojenskou operací Ochranné ostří, která měla...
|
|
|
Britové a Židé v Palestině v letech 1944-1948
Zamrazilová, Barbora ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zabývá odchodem Velké Británie z Palestiny a reakcemi sionistického hnutí na její mandátní politiku. Britové ve druhé polovině třicátých let plánovali rozdělení mandátu mezi Araby a Židy, vypovězení správy a navázání spojeneckých vztahů s nástupnickými státy. Nesouhlas arabského světa, zhoršená bezpečnost v Palestině a hrozící konflikt v Evropě donutily mandátní mocnost prodloužit správu a omezit židovské přistěhovalectví. Tato opatření vedla ke zhoršení vztahů se sionistickým hnutím. V průběhu Druhé světové války vznesla Sionistická organizace požadavek na vytvoření židovského společenství v Palestině a neomezené židovské přistěhovalectví pod sionistickou správou. Britové zanedlouho obnovili přípravy na složení mandátu. Stejně jako před vypuknutím války potřebovali vyřešit otázku trvalého územního uspořádání postmandátní Palestiny a získat nové spojence. Kvůli neutěšené geopolitické situaci a ztrátě hegemonické pozice museli mimo jiné zohledňovat postoj arabského světa a Spojených států amerických.
|
|
|
Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo
Jurečková, Anna ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo řeší zejména problematiku objektivity českých novinářů a další otázky, které jdou ruku v ruce s válečným zpravodajstvím. Tyto limity jsou ukázány na konkrétním konfliktu - válce v Gaze na přelomu let 2008 a 2009, která je rovněž známá pod názvem Lité olovo. První, teoretická část, se věnuje charakteristice a specifikům válečného zpravodajství a některým etickým zásadám. Dále definuje roli České republiky v izraelsko-palestinském konfliktu a v poslední části se zabývá historií a současností sporů ve Svaté zemi. V praktické části je nejprve popsáno, jaký metodologický postup byl použit k dospění ke stanovenému cíli. Limity české žurnalistiky jsou v praktickém zpracování ukázány a zkoumány na případu dvou českých novinářů, kteří působili jako zpravodajové na Blízkém východě, Jakuba Szánta a Břetislava Turečka. Výzkum zahrnuje rozhovory s oběma a jejich interpretací a kvalitativní analýzu příspěvků daných novinářů v médiích během operace Lité olovo, na čemž je založeno konečně shrnutí.
|
host ::
RSS.